Na předmětu, který se nazývá pracovní činnosti, se dá přiblížit kdejaké řemeslo. No a děti ze čtvrté třídy měly možnost zažít práci kovotepce. Kovotepectví je umělecké řemeslo, které se zabývá ručním tvářením ušlechtilých kovů nebo jejich slitin, většinou za studena. Třída 4. B se ke slitinám a kladivům nedostala, ale vyzkoušela si, jak se pracuje s alobalem (hliník upravený do kovových plátků). Výsledky jsou krásné…
Nejdříve si s panem učitelem povídali o historii kovotepectví, kdy mezi nejrozšířenější výrobky patřily v nejstarších dobách kuchyňské a stolní nádoby, také oděvní spony. Dále to bylo obřadní nádobí a náčiní, ozdobné předměty, galanterie, kovové ozdoby, zvané cetky, někdy také sochy v životním měřítku.
Děti si mohly vybrat z několika témat své práce: LŽIČKA, KALICH, MEČ, KORUNA, PRSTEN nebo vlastní nápad
Děti se velmi brzy pustily do práce. Pan učitel dětem odtrhával z rolí kusy alobalu. Ve třídě to šustilo, bouchalo a při práci vedly divokou debatu o tom, jak co nejlépe vyrobit. Poté si chodily pro další a další alobal. Všichni si nakonec zkusili vyrobit snad všechny nápady, dokud na rolích nějaký alobal byl.
Mezi výrobky se objevily meče, nože, náramky, čelenky, prsteny, náušnice, kalichy, naběračky, lžíce, ale i pistole s ozdobnými prvky, přilba, štít. Vše bylo velmi zajímavě zpracované. Nyní se třída pyšní sbírkou artefaktů, které připomínají poklad z pirátské truhly.
Práce se vydařila a aktivita děti bavila. Těšíme se na další. ŘEMESLU ZDAR!
Vaše 4. B, FZŠ MEZI ŠKOLAMI