„Tady Československý rozhlas. Jsme s Vámi, buďte s námi.“
V úterý 8. dubna 2025 jsme s žáky osmých tříd navštívili kino Světozor, kde jsme zhlédli oceňovaný film Vlny. Snímek Jiřího Mádla zachycuje dramatické události kolem pracovníků Československého rozhlasu během srpnové okupace v roce 1968.
Film ukazuje, jak se tehdejší „rozhlasáci“ snažili i pod hrozbou násilí udržet nezávislé vysílání, a tím hájili pravdu, svobodu slova a důstojnost občanů. Divákům přibližuje osobní odvahu, schopnost improvizace a sílu médií v době, kdy se lámala historie.
Film neukazuje pouze minulost – vybízí k přemýšlení o tom, jakou moc mají média, jak snadno může být pravda zkreslena a jak křehká může být svoboda slova. Právě tato témata jsme rozebrali následně i ve výuce českého jazyka. Žáci se v reflexi filmu zamýšleli nad tím, co pro ně dnes znamená svoboda, jak rozlišují důvěryhodné informace od manipulace a proč je důležité něco vědět i o méně známých kapitolách světových dějin. Přestože byl film tematicky náročnější, oslovil žáky svou aktuálností a silným lidským rozměrem. Podobné aktivity nám připomínají, že výuka není jen o učebnicích, ale také o hledání cest, jak porozumět světu kolem nás.
„Když mlčíme, dáváme za pravdu těm, co lžou.”
Zamysleme se tedy společně nad morálním poselstvím filmu.
- Pravda má smysl jen tehdy, když ji říkáme i ve chvílích nebezpečí.
- Slovo může být mocnější než zbraně.
- Jednotlivec má odpovědnost – i malý čin může mít velký dopad.
- Svoboda slova není samozřejmá, je třeba ji chránit.
- Mlčení v čase lži je souhlas.
- Odvaha není nepřítomnost strachu, ale jednání navzdory němu.
- Solidarita a vzájemná podpora dávají sílu postavit se nespravedlnosti.
- Historie se může opakovat, pokud zapomeneme.
