V polovině dubna jsme pod vedením paní učitelky Knappové s dětmi z družiny postavili vrbové iglú. Začali jsme asi ve dvě hodiny odpoledne, kdy už většina oddělení ŠD byla venku. Jakmile jsme na místo určení přivezli a přinesli nástroje (kolečko naložené nářadím) a materiál (kbelík s vrbovými pruty namočenými ve vodě), hned se seběhly děti, zvědavé a připravené přiložit ruku k dílu. Vysvětlili jsme jim, co se bude dít a hned jsme se pustili do hledání nejvhodnějšího místa na stavbu. Vybrali jsme kousek rovné plochy bez mravenišť a začaly měřit.
Kruhový půdorys jsme vytvořili pomocí klacku s provázkem dlouhým přibližně 1,25 metra (jako míra nám posloužila Eliška, která se nedávno měřila a naměřila podobnou hodnotu). Místo, kde se začne kopat, jsme si označili klacky z nedalekého místa ke hraní s přírodními materiály. Měli jsme více dobrovolníků než rýčů, postupně se ale vystřídaly všechny děti. Sem tam jsme vykopli žížalu nebo larvu brouka. Kdo zrovna nekopal, chopil se hrábí a někteří odvážlivci si vyzkoušeli i krumpáč, kterým se pokusili podkopnout původní obrubník, který byl skrytý pod vrstvou hlíny.
Po chvíli děti vykopaly základní kruh, barevnými rukavicemi označily místo pro každý prut (aby byli pruty rozmístěné rovnoměrně) a pomocí dřevěné tyče jsme vyhloubili díry pro sázení prutů. Nejprve jsme umístili čtyři nejhrubší pruty, které jsme nahoře svázali dohromady jutovým provázkem, jako základ konstrukce a dva tenčí pruty, kterými jsme vytvořili vchod. Poté jsme postupně přidávali další pruty a přivazovali je jeden k druhému tak, aby vznikala propletená stěna. Mezitím děti pruty zasazené v zemi zahrnuly hlínou, kterou předtím vykopaly. Krátce po půl čtvrté už bylo iglú hotové a zbývalo jenom zalít. Následující den nám iglú ještě zalil déšť. Teď už jen netrpělivě čekáme, než iglú obroste listy, aby se v létě děti mohly zchladit v jeho stínu.
Lenka Suchovská, vychovatelka ŠD
